Prístavné venuše nadrealistov
Nadrealisti mali aj svojich výtvarných spolupútníkov, ktorí ilustrovali ich prvé básnické zbierky. Najviac sa duchu ich videnia sveta, stvárneného v ich nadrealistických veršoch, priblížil maliar a grafik Ladislav Guderna.
A rovnaké očarenie uličkami starého Podhradia a rytmom života v jeho uličkách nachádzame v literárnej podobe aj v románe Víťezslava Nezvala Jak vejce vejci. K „bratislavským" pasážam Nezvala inšpiroval pobyt v Bratislave v júni 1932.
Pravda, vo svojej básnickej fantázii jej obraz prispôsobil svojmu románovému zámeru a svojej milostnej múze Konstantíne, s ktorou Bratislavu navštívil. Štefanovi Žárymu o tom po rokoch povedal: „To máš tak, příteli, Bratislava mne inspirovala a já jsem si ji stvořil po svém."
Nazrime aspoň niekoľkými úryvkami z románu do tejto jeho fantáziou stvorenej, ale v mnohých detailoch takmer presnej podoby Bratislavy tridsiatych rokov minulého storočia.
„Vystoupili jsme v úzké uličce, kde, zdálo sa mně, jezdí tramvaj jen po jedné koleji, jak je tomu před pražskou Loretou. Miluji krásu, složenou z protikladů. Zde byla. Domky, takřka přízemní, staré, připomínajíci ilustrace k lidovým románkům z minulého století, se tu střídají s novými stavbami. Hned vedle nejzaostalejších baráčků se třpytil moderní dům s pasáží."
Nezvala zaujala i „velká zájezdní hospoda z dob, kdy se nejezdilo ještě vlakem", ale odolal lákaniu zájsť tam na obed a „tak jsme se dostali, ani nevím jak, do zvláštní ulice. V ulici pod kavárnou bylo mnoho otevřených krámků. Před některými stáli staří pejzatí Židé. Konstantina jich nemohla nevidět. I v její krvi je několik kapek krve těchto černých bizarních Israelitů. Má jejich oči, těžké, staré, tisícileté, s těžkými víčky. Na některých krámcích byly hebrejské nápisy."
To bol Nezvalov pohľad do Židovskej ulice a vo veľkom zájazdnom hostinci sme zasa spoznali časť vydrickej lokality.
Žáryho a zrejme aj ďalších nadrealistov koncom tridsiatych rokov zaujalo toto „Nezvalovo blúdenie Bratislavou" a možno predpokladať, že ich aj inšpirovalo k jej „neviditeľnej", nadreálnej podobe.
