|
FOTO |
František Palacký započal svoje štúdiá na Slovensku. Pri opise trenčianskeho štúdia v jeho životopise nachádzame i spomienku na otca Ľudovíta Štúra: "Poslední dvé léta bytu svého v Trenčíně přebýval sem u Sam. Štíra (na okraji denníkovej stránky je zapísané Štúra - pozn. red.), varhanisty, dobrého muže, jehož umění sem se i sám poněkud naučil."
Nespokojný so spôsobom a náplňou výučby odobral sa z Trenčína do Bratislavy. Spomína, ako šiel so svojím otcom peši a do Bratislavy dorazili večer 24. augusta. "Po neznámých ulicích bloudíce, a zvláště na chrám a školy evangelické se doptávajíce, pozvání sme hostinsky od měšťana Schwanzera do domu jeho, kdež sme potom za skrovničký plat několik dní pobyli."
Život mladého študenta nebol ani vtedy len veselý, musel pracovať. Stal sa pisárom a pomocníkom v Týždenníku u P. Palkoviča, ktorý sa k nemu správal veľmi nevľúdne a trpel núdzou. O rok neskôr, po prázdninách sa Palackého situácia zlepšila. Vďaka profesorovi Stanislaidesovi, ktorý si ho obľúbil, sa stal hospodárom v Jesenákovom konvikte. "Měl sem tu na péči stravování asi šedesáti žákúv, z větší částky chudobnějších zemanských synúv. I o alumnii staral sem se poněkud, vydávaje jí každodenně s měřicí pečiva i soli. Zevnější tedy stav múj byl tak dobrý, že i závist mých kamarádúv zbudil; zvláště an sem i v učitelském ohledu jak u Šréterúv, tak i v obydlí svém mnohého pohodlí užíval."
V svojich neskorších spisoch sa Palacký dotýkal aj minulosti Slovenska. Takto opísal bitku pri Bratislave v roku 907, kde sa podľa Anonymovej kroniky prvý raz spomína Bratislava ako Bresalauspurch. "V měsíci srpnu r. 907 strhla se u Prešpurka, tedy v kraji staromoravském, veliká bitva mezi Maďari a vojskem krále Německého Ludvíka IV.; bitva ta najkrvavější, kterou Europě dotud se surovci těmi podstoupiti bylo. Ze strany německé padl v ní největší vojevoda národu svého, Liutpold, vévoda bavorský, i velký počet čelných mužúv té říše; král Ludvík sotva outěkem život zachoval. V této bitvě zdá se, že i Mojmír se svými zahynul, co křesťan a spojenec křesťanú naproti barbarúm hrozícím záhubou veškerému rezkvetání osvěty na západu Europy. Neb od té doby rozlévali se Maďaři téměř bez odporu na vše strany, nelidsky vraždíce a mečem i ohněm vše pleníce, kamkoli zasáhli."
VLADIMÍR
TOMČÍK,
združenie
Devínska brána
František Palacký (na snímke) sa narodil roku 1798 v Hodslaviciach na Morave. Študoval v Trenčíne na tamojšej evanjelickej škole, v Bratislave na Evanjelickom lýceu a od roku 1823 českú históriu v Prahe. Palacký bol historik, politik a kultúrny činiteľ, spoluzakladateľ Matice českej (1831) i Národného divadla. Česi ho označovali za otca národa, vydal rad historických spisov, najvýznamnejším dielom sú tisícpäťstostranové Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě (1848). Zomrel roku 1876 v Prahe.
